Zdroj:unsplash.com
Ahoj, mé drahé milované děti!
Dnes vám chci vyprávět o tom, jak dochází k oddělení Duše od fyzického těla člověka v okamžiku jeho smrti.
Ve skutečnosti se to u každého děje jinak a záleží to hlavně na připravenosti člověka opustit fyzickou rovinu.
Například lidé trpící nevyléčitelnými nemocemi a prožívající silné bolesti často sní o tom, že co nejdříve opustí tento svět, aby se zbavili svého utrpení.
V myšlenkách už dlouho nejsou na Zemi, ale v Nebi, proto v okamžiku smrti jejich Duše okamžitě odhodí své vyčerpané tělo a spěchá Domů, aniž by se zdržovala v astrálním světě.
Zvláště bychom se měli zaměřit na ty případy, kdy je život člověka uměle podporován pomocí lékařských přístrojů, což se v poslední době děje poměrně často.
Pokud Duše ví, že její fyzický „nosič“ nebude plně obnoven, pak ji opouští spolu s vědomím této osoby.
V kómatu tedy zůstává pouze fyzická schránka, zbavená Duše a vědomí.
A pouze ve velmi vzácných, doslova ojedinělých případech se může vrátit do lidského těla, pokud je toto tělo předurčeno k velké misi ve jménu lidstva.
Pak dochází k zázraku „vzkříšení“ této osoby, který nemohou vysvětlit ani lékaři.
Ve skutečnosti se o všem vždy rozhoduje na jemnohmotné rovině, na základě úkolů lidské Duše a Božské účelnosti.
Mnoho věcí ve vašem životě se proto nedá logicky vysvětlit a neshoduje se s lékařskými prognózami.
Pokud jde o náhlou smrt člověka v důsledku nehody, když je stále plný vitality a nerealizovaných plánů, jeho Duše nespěchá s opuštěním pozemské roviny, protože vědomí osoby, s níž je neoddělitelně spjato, ještě nemělo čas pochopit svůj nový stav a potřebuje čas, aby si zvyklo na současný „status“ mimotělní existence.
V tomto případě tenká energetická „nit“ spojující fyzické tělo člověka s jeho Duší zůstává neporušená několik dní, někdy i týdnů, v závislosti na tom, jak silně byl člověk připoután k hmotnému světu.
A tón v tomto procesu udává vědomí, které Duši nenechá volně letět.
Někdy dosáhne tak vysokého stupně energetické koncentrace, že se promění v astrální sraženiny, schopné se tak či onak projevit na fyzické rovině.
V některých případech, když Duše pochopí, že vědomí zesnulého člověka vůbec není připraveno opustit pozemskou rovinu a dlouho setrvává v astrálním světě, odpojí se od tohoto vědomí, aby se zachovala jako Božská jednotka, nerozpadla se v tak nepříznivém prostředí pro ni.
Jak vidíte, moji drazí, úroveň duchovního vývoje člověka ovlivňuje nejen jeho život v hmotném světě, ale i osud jeho odtělesněné Duše.
Duše se do jisté míry stává „rukojmím“ svého fyzického nositele, protože její vliv na ni je omezen Zákony Vesmíru, což se nedá říci o moderní společnosti, ve které vládnou zcela jiné zákony, daleko od Božských.
V důsledku toho i lidé s bohatými zkušenostmi s inkarnacemi, kteří se ocitnou ve víru trojrozměrného světa, často ztrácejí své „pozice“ již získané v minulých inkarnacích a klesají na úroveň tak destruktivní pro svou duši, že raději opouštějí svého „svěřence“, aby si zachovali svou identitu.
Někdy se to stává i za života takových lidí, o čemž si s vámi povíme příště.
Otec-Absolut, který vás nesmírně miluje, k vám promluvil