Systém, který se snaží kontrolovat každý náš krok, už začal pracovat proti sobě a jeho vlastní mechanismy se postupně rozpadají. Zatímco lidé mají strach z digitální pasti, odehrává se proces, který změní současný světový řád. Čím více se starý systém snaží omezovat prostor pro svobodu, tím rychleji se začnou rozpadat jeho vlastní mechanismy. První velká vlna důsledků má přijít v roce 2027 a do roku 2032 má lidstvo dospět k hranici, za níž přestanou platit dosavadní pravidla. Hlavní otázkou však není jen to, co se stane se světem, ale o co se každý člověk bude moci opřít, až známá stabilita začne mizet. Bude to bankovní účet, státní garance, nebo bezpečná země, do níž se člověk přestěhuje? Podle autora se každá z těchto jistot ukáže jako zranitelná.
Počátek této změny je spojován s červnem a červencem 2026, kdy v astrologickém pohledu vznikly výrazné konfigurace vnějších planet. Neptun byl na pátém stupni Berana, Uran v Blížencích, Jupiter ve Lvu a Pluto ve Vodnáři. Tato konstelace se podobala k přetíženému mechanismu, který jako by se někdo snažil stále více zatěžovat. V roce 2027 se toto vnitřní napětí projeví konkrétními událostmi, které zasáhnou správu státu, finanční vztahy i každodenní život.
Základním principem nadcházejícího období má být posilování těch opor, které může člověk ovlivnit sám. V letech 2027 až 2032 mají nejtvrdší kontrolní mechanismy zesílit především ve velkých administrativních a finančních centrech, kde je soustředěna moc, peníze, infrastruktura a velké množství lidí závislých na centrálním systému. V evropských a severoamerických metropolích zesílí biometrická identifikace a digitální omezení. Ve Spojených státech bude digitální měnový systém využíván jako nástroj federálního tlaku. Samotné přestěhování na atraktivní místo proto podle tohoto pohledu nebude stačit. Důležité bude, zda má dané území místní zdroje, stabilní ekonomiku a pevné mezilidské vazby.
V Evropě má docházet k přesunu části moci na místní úroveň. Dojde ke vzniku nezávislejších komunit, přímých vazbách mezi lidmi a spolupráci zdola nahoru. Španělsko začne během následujících měsíců oslabovat svou závislost na Bruselu a Polsko bude patřit k prvním zemím, které výrazně omezí svou závislost na Evropské unii, posílí vlastní autonomii a zpřísní kontrolu hranic.
Podobné změny budou probíhat i ve Spojených státech a v Asii. Čínský vojenský směr se má orientovat na jih a východ, přičemž Tchaj-wan a kontrola Pacifiku se mají stát místem střetu schopného ochromit globální dodavatelské řetězce. Vůči Rusku má Čína rozšiřovat svůj vliv především prostřednictvím kapitálu a technologií. Sibiř a Dálný východ, nucené stále více podporovat své ekonomiky samostatně, mají uzavírat přímé dohody s Čínou. Peking má jednat s regionálními elitami a obcházet oslabené centrální vedení. Vzniknout by tak mohly samostatnější surovinové a technologické celky pod neformálním čínským vlivem.
Ve Spojených státech bude docházet k vnitřnímu územnímu oddělování. Texas, Florida a Wyoming, které mají silnou energetickou základnu a regionální autonomii, se mají prakticky vzdalovat federálním direktivám. Život se má postupně přesouvat směrem k předměstským komunitám, farmám a samostatným usedlostem. Přestože by se tyto procesy v jednotlivých částech světa lišily, jejich společným základem má být schopnost lidí zajistit si základní potřeby samostatně a zároveň spolupracovat na místní úrovni.
Pro člověka, který nemůže opustit město, koupit půdu nebo začít nový život, se nabízí jiný přístup. Prvním krokem má být řešení vlastních závazků. Pokud člověka dluhy připravují téměř o celý příjem, měl by využít existující právní mechanismy, například restrukturalizaci dluhů, osobní bankrot nebo dostupná ochranná opatření. Cílem není předstírat, že dluhy neexistují, ale ochránit prostředky nezbytné pro život a vytvořit prostor pro postupnou obnovu finanční stability.
Druhým krokem má být vytvoření určité bezpečnostní rezervy přímo doma. Není nutné začínat drahým vybavením. Základem má být dostatek čisté vody, vodní filtr, autonomní osvětlení, zdroj tepla a praktické nástroje. Doporučuje se postupně vytvořit zásobu vody na několik týdnů a promyslet, co bude rodina potřebovat v případě přerušení běžných dodávek. Každá věc by podle autora měla mít konkrétní využití a odpovídat na jednoduchou otázku: Jakou skutečnou potřebu dokáže pokrýt? Domov se tak postupně může stát místem, kde má člověk alespoň část důležitých zdrojů pod vlastní kontrolou.
Třetím krokem je vytvoření malé sítě vzájemné pomoci. Spoléhat pouze na sebe může být v době krize obtížné, a proto se doporučuje vytipovat dva nebo tři spolehlivé lidi z okruhu sousedů, přátel či kolegů. Jeden může umět opravovat věci, jiný může mít zdravotnické znalosti, další auto nebo příbuzné mimo město. Důležité je předem vědět, kdo co umí, a domluvit se, jak si navzájem pomoci v případě, že běžné mechanismy přestanou fungovat. Jednotlivec má omezené možnosti, ale několik lidí může společně vytvořit funkční podpůrný systém.
Stejně důležitá jako zásoby, peníze nebo kontakty je podle autora schopnost udržet si čistou mysl. Neustálé sledování konfliktů, hrozeb a katastrofických zpráv může člověka připravit o energii potřebnou k reálnému jednání. Hodiny strávené sledováním zpráv sice mohou vyvolat pocit, že máme situaci pod kontrolou, ale vlastní život mezitím zůstává stranou. Proto je třeba vracet pozornost k bezprostředním úkolům: co dnes posílí domácnost, s kým je důležité mluvit a jakou závislost lze postupně omezit. Jasná mysl má být stejně důležitou oporou jako voda, světlo nebo lidé, na které se lze spolehnout.
Další část úvahy se týká peněz. Samotný bankovní účet už nebude v budoucnu představovat dostatečnou jistotu. Finanční systémy projdou výraznými otřesy a s pokračující digitalizací se má zvyšovat kontrola transakcí. Automatizované rozhodnutí může například dočasně omezit přístup k účtu nebo zmrazit finanční prostředky během kontroly. Člověk pak může na obrazovce stále vidět své peníze, ale nemusí k nim mít okamžitý přístup.
Proto se doporučuje část digitálních prostředků směrovat do věcí, které rodina skutečně využije, například do zásob, oprav, vybavení nebo nástrojů umožňujících částečně samostatné fungování domácnosti. Další vrstvou má být nouzová hotovostní rezerva ve stabilní měně nebo investiční zlato. Jejím účelem má být překlenutí situace, kdy nefungují platební karty, dojde k výpadku elektřiny nebo se náhle změní finanční pravidla. Budoucí pojetí kapitálu se nebude soustředit pouze na čísla na účtu, ale také na zdroje, ke kterým má člověk skutečný přístup, na praktické schopnosti a na vztahy, které mu pomohou udržet životaschopnost.
Zásadním mezníkem bude 28. červen 2032, kdy dojde ke konjunkci Saturnu a Uranu na 28. stupni Blíženců. Tento okamžik završí významnou etapu restrukturalizace a prolomit zbývající omezení v oblasti informací a mobility. Do té doby má starý systém podle této předpovědi stále zvyšovat tlak, ale právě rostoucí rozsah kontroly ho nakonec může paralyzovat. Čím více procesů se snaží řídit, tím více zdrojů potřebuje a tím obtížnější se stává udržet celý mechanismus funkční.
Současně mají lidé postupně získávat větší autonomii prostřednictvím každodenních rozhodnutí, přímých dohod, místních vazeb, soběstačnosti a odmítání závislosti na nefunkčních strukturách. Velká změna proto podle autora nemá začít jedinou dramatickou událostí, ale tisíci malých rozhodnutí. Každá obnovená mezilidská vazba, každá užitečná dovednost a každé posílení domácího zázemí může změnit pozici člověka v období nejistoty.
Nezáleží tedy na tom, zda člověk začíná v malém bytě, s omezeným příjmem nebo ve velkém městě. Podstatné je, jaký skutečný potenciál si kolem sebe postupně vytvoří. Budoucnost nebude patřit těm, kteří mají největší majetek, ale lidem, kteří si dokážou zachovat jasnou mysl, postarat se o své blízké, ovládat základní praktické dovednosti a spolupracovat s ostatními. Základním úkolem proto není čekat na rok 2027 nebo 2032, ale začít už nyní budovat vlastní opory doma, ve financích, ve schopnostech i v mezilidských vztazích.