Mnozí z nás se posledních 18 měsíců emocionálně i fyzicky velmi trápili. Bez ohledu na to, kdo jsme nebo kde žijeme, tak různá omezení posledních měsíců vedou k tomu, že se mnohokrát cítíme zcela izolovaní a často osamocení.
Je zcela pochopitelné, že pocit izolace v mnohých lidech vyvolává podráždění, nepohodlí a úzkost. Lidské bytosti jsou totiž naprogramovány k tomu, aby se spojovaly. Snadno jsme si tedy zvykli navazovat s lidmi smysluplné vztahy. Jakmile se ale toto spojení přerušilo, vznikla v nás prázdnota, kterou máme nyní potřebu vědomě zacelit a zaplnit.
Osamělost není špatná nebo divná, vlastně je v docela žádoucí. Společenský tlak nás v minulosti často přesvědčoval, že s vámi není něco v pořádku, pokud jsme osamělí. Každý z nás je jedinečná osobnost, introvertům může samota připadat docela přirozená a extrovertnějším lidem naopak může činit potíže. Samota nám pomáhá vybudovat si pevný základ, abychom mohli začít poznávat sami sebe, milovat se, rozumět si a v případě potřeby být sami se sebou bez rozptylování.
Ano, každý z nás je jiný a má jedinečnou životní cestu, ale protože život tak výrazně změnil naši společnou realitu, je ideální čas analyzovat a zamyslet se nad svými vnitřními základy a nad tím, jak je můžeme posílit. Když jste totiž sami, nejste rozptylováni, jste jen sami se sebou. Když jste sami, můžete sedět se svými myšlenkami a pocity, ať už jsou jakkoli nepříjemné, ale hned za touto nepříjemností se skrývá hluboké poznání, pochopení a soucit se sebou samým. Když jsme sami, můžeme jasně vidět, kde se můžeme uzdravit a kde k sobě potřebujeme být laskavější a jemnější.
Pokud se v těchto těžkých časech cítíte osaměle, vězte, že v těchto pocitech určitě nejste sami. Najděte v těchto pocitech sílu, jež posílí vaše spojení se sebou samými. Díky samotě také můžete poznat své nejhlubší potřeby a přání. Až se zase někdy budete cítit osamělí, mějte na paměti, že s vámi není nic v nepořádku, ale naopak můžete tyto chvíle využít k rozvíjení vztahu k sobě samým.
Michelle Maros.