Dobrý den, mé drahé milované děti!
A nyní bude řeč o Živlu Země, který má také značný vliv na vztahy mezi lidmi.
Ale na rozdíl od jiných přírodních živlů odkazuje spíše na definici duchovní složky vaší komunikace.
A to se odráží i ve vašem jazyce.
Pamatujte si alespoň takové výrazy jako „pozemský člověk“, „pozemské myšlenky“, „světské rozhovory“.
Zaměřují se na vztah člověka k životu.
A v tomto případě je význam slova „pozemský“ synonymem pro taková slova jako „hmotný“, „praktický“, „rozumný“.
V trojrozměrném světě nejsou tyto vlastnosti člověka vůbec považovány za negativní, ale naopak jsou považovány za zcela zasluhující respekt.
Znamená to, že ten, kdo je vlastní, „stojí pevně na nohou“, tedy na zemi, a nevznáší se někde v oblacích.
A v souladu s tím jsou rozhovory takových lidí redukovány výhradně na materiální – praktická – témata a vše, co je přesahuje, už pro ně není zajímavé a způsobuje pouze podráždění.
Spiritualita je pro ně velmi abstraktní pojem, protože je nemateriální, a proto neuchopitelná a nepostřehnutelná.
Jak tedy může duchovně vyvinutý člověk v sobě vyrovnat živel Země tak, aby komunikace s ostatními lidmi byla harmonická a energeticky vyvážená?
Především bychom neměli s hmotnými věcmi zacházet s opovržením a považovat je za nehodné diskuse.
Jsou součástí vašeho života a často vám přinášejí radost a potěšení.
Jsou to krásné věci, chutné jídlo a vaše oblíbené auto, které vám umožní podnikat vzrušující výlety.
Těšit se z nich není vůbec hříchem ani známkou zemitosti, pokud se samy o sobě nestanou cílem.
Takoví mohou být pouze tehdy, když je VŠECHNA VAŠE POZORNOST zaměřena pouze na ně a o ničem jiném se prostě mluvit nedá.
A tak si například při sdílení dojmů z dovolené budou světští lidé vyprávět jen o tělesných požitcích, které jim jako jediné zůstaly v paměti.
A další lidé – duchovně vyvinutí – jsou sice zmíněni, ale akcenty ve svém příběhu umístí úplně jinak.
Hlavní pro ně bude krása přírody a energetická hodnota místa, které navštívili.
Budou mluvit o svých vnitřních pocitech, o zkušenostech z komunikace s cizími lidmi, o jejich kultuře a tradicích.
Jedním slovem, jejich příběh bude vyvážený: pozemské radosti budou organicky spojeny s novou duchovní zkušeností, kterou na této cestě získali.
A ještě jiní, kteří zcela zavrhli materiální stránku svého výletu, budou mluvit pouze o vznešených věcech s tím spojených.
V tomto případě dojde k určité zaujatosti vůči duchovní složce jejich cesty a je docela možné, že tak bude činěno záměrně, aby bylo demonstrováno jejich povznesení nad vše pozemské – nehmotné.
Samozřejmě zde hlavní roli hraje energie, kterou člověk během svého příběhu vyzařuje.
Každý, kdo nenápadně pociťuje energii partnera, se okamžitě bude cítit falešně nebo uměle, je-li člověk neupřímný a zbožný.
A to se stává poměrně často, zvláště v počáteční fázi duchovního vývoje člověka, kdy chce ostatním demonstrovat, že na cestě svého sebezdokonalování již dosáhl značných výšin.
Snažte se tedy, moji příbuzní, ve všem dodržovat smysl pro proporce, nepovažovat pozemské radosti za něco hříšného, ale také jim ve svém životě nepřikládat příliš velký význam.
Hlavní je ale být vždy upřímný sám k sobě, což je klíčem k vašemu harmonickému vztahu s ostatními.
Tady se dnes zastavíme.
Otec-Absolut