o čem to mluvíme? Mnoho lidí spojuje spiritualitu s religiozitou. Tento pojem má však hlubší význam, který pokrývá mnoho aspektů lidské povahy. A mělo by se uznat, že duchovní lidé žijí bohatěji a zajímavěji a kromě toho tak činí životy lidí kolem sebe.
Je možné se takovým stát? Duchovní člověk se nerodí, ale stává se. Spiritualitu lze rozvíjet v sobě. Nejprve je ale potřeba si uvědomit, co to je, jak se projevuje a jaké úkoly jsou k tomu přiřazeny.
Co je to lidská spiritualita
Pojem „duchovno“ je zpravidla spojován s náboženskou vírou a jinými pojmy podobnými víře v Boha. Toto slovo má mnoho výkladů, z nichž některé skutečně přímo souvisejí s náboženstvím. V obecném smyslu však může znamenat hodnoty charakteristické pro jednotlivce nebo společnost, bez jakéhokoli náboženského nebo esoterického významu.
Spiritualita je stupeň seznámení člověka s nejvyššími příklady lidské kultury, morálních a etických zásad a humánních hodnot. Duchovní člověk tyto hodnoty nejen chápe a uznává, ale je jimi také plně veden ve svém jednání a přijímá je jako vnitřní imperativ.
Každý jedinec by měl být obklopen lidmi, kteří vyzařují pozitivitu. Jsou takové osobnosti, které jako sluneční paprsky rozkvétají vše kolem sebe. Jsou vždy ve skvělé náladě. A co je nejdůležitější, jsou schopni vidět pozitivní stránky v jakékoli obtížné situaci. Takoví lidé jsou někdy považováni za trochu divné a v moderní společnosti jasně vyčnívají.
Když ve všední den ráno potkáte člověka, který vypadá šťastně jen proto, že svítí slunce, ptáci zpívají, může dýchat, slyšet, vidět a chodit, cítíte, že v jeho duši jako by tu nebyl. Ale když je takový člověk vedle vás, vzniká pocit harmonie a to má na ostatní nakažlivý účinek. To je v podstatě spiritualita.