Zdroj:Unsplash.com
Dobrý den, mé drahé milované děti!
Dnes s vámi chci mluvit o jiném náboženství – buddhismu, který je rozšířen v Asii a tvořil základ mnoha dalších náboženských hnutí.
Tento směr se výrazně liší od křesťanského náboženství a jeho větví.
Buddhismus byl od nepaměti považován za humánnější a pro člověka přirozenější, a tak se mnoho Evropanů stalo fanoušky tohoto náboženství, které trvá dodnes.
Na čem je tedy založena?
Především je to nauka o reinkarnaci, která byla odstraněna z původních křesťanských zdrojů, a karmě, která ovlivňuje následné inkarnace člověka.
Ale i zde došlo k významnému zkreslení pravdy, protože buddhismus hlásal stejné tresty za hříchy jako křesťanství.
Jediný rozdíl byl v tom, že v prvním případě za nespravedlivý život hrozilo člověku znovuzrození do těl zvířat nebo dokonce rostlin a ve druhém by Duše po fyzické smrti člověka šla do pekla.
V případě spravedlivého života očekávali buddhisté bohatství a štěstí v příští inkarnaci a křesťané věčný nebeský život.
Ani jedno, ani druhé nemá nic společného s realitou, protože člověka nikdy nikdo netrestá, ani za jeho života, ani po jeho smrti.
Každá lidská duše prochází svou vlastní řadou inkarnací s úkoly, které si stanoví.
A v intervalech mezi inkarnacemi sama pracuje na svých zážitcích na Zemi, aby v budoucnu neopakovala stejné chyby, což jí umožňuje vyvíjet se a stoupat výš na duchovním žebříčku, aby se následně posunula na novou úroveň svého života – existence.
Tato pravda nebyla odhalena buddhistickým náboženstvím, stejně jako všemi ostatními.
A přesto se lidem zdá atraktivnější díky tomu, že nemá tak drsné kánony a rituály jako v jiných náboženstvích.
V buddhismu existují i pozitivní aspekty, jako je například kombinace fyzických a duchovních praktik, kterým se říká „jóga“, což má skutečně pozitivní vliv na lidské tělo a duši.
Kromě toho má toto náboženství mnoho vnějších velmi působivých účinků – např. zázraky fyzické odolnosti, které předvádějí jogíni, což na lidi působí inspirativně a chtějí se k tomuto mimořádnému náboženství připojit.
A přesto ani toto náboženství – ze všech nejneškodnější – nedává člověku to nejdůležitější – pocit sounáležitosti se Stvořitelem a úplnou vnitřní svobodu, která přispívá k seberealizaci ve všech jejích podobách: duševní, emocionální, fyzické, profesní i buddhistické náboženství staví člověka do určitého rámce závislosti na vnějších faktorech.
Tady se dnes zastavíme.
Otec Absolut, který tě nezměrně miluje