Září 2026 bude období výrazné energetické a duchovní proměny, kterou můžeme vnímat nejen po emocionální stránce, ale také prostřednictvím svého těla a celkového prožívání. Země se nachází v procesu hluboké změny a zemětřesení, hurikány, požáry, extrémní vedra či záplavy jsou zde vykládány jako projevy uvolňování dlouhodobě nahromaděného napětí.
Každý člověk, který v současné době žije na Zemi, součástí širšího procesu transformace. Mnozí lidé mohou stále silněji pociťovat, že jejich dosavadní způsob myšlení, staré cíle a zažité životní vzorce přestávají fungovat. To, co dříve působilo přirozeně, může najednou vyvolávat vnitřní odpor. Zvláštní citlivost se má projevovat také ve vztazích s ostatními lidmi. Upřímnost, laskavost a otevřenost mohou přinášet pocit uvolnění a bezpečí, zatímco manipulace, neupřímnost nebo nátlak mohou vyvolávat napětí a nepříjemné tělesné reakce. Tělo se tak podle autora může stát určitým druhem vnitřního kompasu.
Důležitou součástí tohoto procesu je také schopnost vnímat vlastní slova a motivace. Některá slova mohou vycházet ze strachu, starých přesvědčení nebo potřeby bránit se, jiná z hlubšího pocitu pravdy a vnitřního souladu. Je ale potřeba propojit rozum a srdce, uvědomovat si staré automatické reakce a postupně opouštět způsoby myšlení, které již člověku neslouží. Září a říjen tohoto roku budou obdobím, kdy se má do každodenního života postupně integrovat silný energetický impuls z předchozích měsíců.
Tato změna může přinášet současně úlevu i zmatek. Lidé mohou silněji toužit po osobní nezávislosti, méně se řídit názory okolí a více důvěřovat vlastnímu vnímání. Někteří si mohou více všímat náhodných souvislostí, vnitřních podnětů nebo jemných změn v náladách lidí a atmosféře okolního prostředí. Současně je však důležité zachovat schopnost rozlišování a nepodléhat všemu, co člověk intuitivně nebo emocionálně prožívá. Skutečně užitečný vnitřní podnět by podle tohoto pojetí neměl vyvolávat strach ani omezovat svobodu, ale spíše přinášet klid, jasnost a pocit vnitřního souladu.
Vnější symboly úspěchu, společenské postavení nebo majetek by měly postupně ztrácet svou dosavadní důležitost. Větší pozornost se bude přesouvat k lidským vlastnostem, schopnosti soucitu a citlivějšímu vnímání druhých lidí. Každý však prochází změnami vlastním tempem. Někteří mohou mít pocit, že se proměňují už dlouhou dobu, zatímco jiní teprve začínají pochybovat o svých dosavadních jistotách. Neexistuje přitom žádná hierarchie, podle níž by někdo byl duchovně „napřed“ a jiný „pozadu“.
Období změn může být pro některé lidi náročné a může se projevovat nejistotou, hněvem, strachem, smutkem, ale také okamžiky radosti nebo hlubokého klidu. Lidé, kteří již podobnými obtížemi prošli, by měli ostatním pomáhat především svou přítomností a pochopením, nikoli nátlakem, přesvědčováním nebo pocitem vlastní nadřazenosti. Někdy může být největší pomocí už jen vědomí, že někdo jiný prošel podobně těžkým obdobím a dokázal jím projít.